Články

Po skončení první světové války hledaly vítězné mocnosti způsob, jak odškodnit Norské království, které, ač se války oficiálně neúčastnilo, ztratilo během bojů velkou část svého obchodního a rybářského loďstva. Německé kolonie již byly v té době rozebrány, a tak se Norsku přidělilo doposud neutrální souostroví Špicberky (norsky Svalbard), jež se nalézá ve vodách Severního ledového oceánu přibližně 700 km severně od norského pobřeží. Tento mezinárodněprávní akt stvrdila tzv. Špicberská konvence podepsaná 9. února 1920. Ta kromě norské svrchovanosti nad tímto souostrovím umožňovala také všem jejím signatářům, mezi něž patřilo mimochodem i tehdejší Československo, využívat špicberské nerostné bohatství (především rozsáhlé zásoby hnědého uhlí). V praxi zde však těžbu prováděli pouze dva státy a to již zmíněné Norsko a Sovětský svaz, který zde založil celkem tři těžařské kolonie: Barentsburg, Grumant a Pyramiden. Poslední z nich byla roku 1998 narychlo opuštěna a představuje tak velmi zajímavou recentně archeologickou lokalitu.

Aktuality

Ve dnech 23. a 24. října se na Výstavišti v pražských Holešovicích uskuteční třetí ročník mezioborového veletrhu Památky. Na veletrhu se budou prezentovat nejrůznější instituce zabývající se rekonstrukcí, ochranou a popularizací památek a také společnosti udržující tradiční řemesla. V rámci programu se uskuteční řada přednášek a seminářů, např. příspěvek Ing. Arch. Jana Bárty o obnově pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí nebo seminář Ing. Vladimíra hraběte Lažanského o záchraně lázní Kyselka. Podrobný program spolu s anotacemi některých vystavovatelů naleznete na stránkách pořadatele.

Reportáže

Příběh Souboru lidové architektury Zubrnice se začal psát již před několika desetiletími. Zásluhu na zbudování a rozkvětu skanzenu má především současný vedoucí PhDr. František Ledvinka. Jeho aktivity by však nebyly možné bez zapojení řady nadšenců, kteří se rekrutovali jak z řad rodiny, tak z řad obyvatel Zubrnic i okolních obcí.

Aktuality

Archeologové ze Západočeské univerzity pod vedením Pavla Vařeky a Jamese Symondse zkoumají pozůstatky železné opony na Tachovsku. Během výzkumu byly identifikovány tři vývojové etapy liniových zátaras, které se v průběhu času stavěly v čím dál tím větší vzdálenosti od hranice. V tachovských lesích se dodnes nacházejí movité i nemovité doklady ohrazení hranice, mezi které patří např. smotané ostnaté dráty, izolátory elektrického vedení nebo okopy pro vojenskou techniku. Za nejzajímavější součást tohoto výzkumného projektu lze ale označit především odkryv odpadního areálu u zaniklé roty pohraniční stráže Vašíček, během něhož údajně došlo k odhalení dodnes nebezpečného odpadu.

Aktuality

Občanské sdružení PAMĚŤ, které se věnuje výzkumu a šíření povědomí o železné oponě na jižní Moravě, vydalo aplikaci pro zařízení s operačními systémy Android a iOS „Příběhy železné opony“. Aplikace obsahuje mapu se zatím čtrnácti body, k nimž se váží různé příběhy s pokusy o překonání železné opony. Uživatel se zde dozví například o osudech cyklistického závodníka Roberta Hutyry a jeho přeletu střežené hranice v balónu nebo o Vladimíru Benešovi, který se pokusil prorazit pohraniční zátarasy vlastnoručně vyrobeným tankem. Každý příběh je kromě textu doplněn také audionahrávkou a videem, jenž příběh ilustruje dobovými i současnými fotografiemi. Pokud se navíc uživatel aplikace dostane na místo spojené s příběhem, spustí se mu pomocí GPS senzoru či QR kódu bonusový obsah.