Po skončení první světové války hledaly vítězné mocnosti způsob, jak odškodnit Norské království, které, ač se války oficiálně neúčastnilo, ztratilo během bojů velkou část svého obchodního a rybářského loďstva. Německé kolonie již byly v té době rozebrány, a tak se Norsku přidělilo doposud neutrální souostroví Špicberky (norsky Svalbard), jež se nalézá ve vodách Severního ledového oceánu přibližně 700 km severně od norského pobřeží. Tento mezinárodněprávní akt stvrdila tzv. Špicberská konvence podepsaná 9. února 1920. Ta kromě norské svrchovanosti nad tímto souostrovím umožňovala také všem jejím signatářům, mezi něž patřilo mimochodem i tehdejší Československo, využívat špicberské nerostné bohatství (především rozsáhlé zásoby hnědého uhlí). V praxi zde však těžbu prováděli pouze dva státy a to již zmíněné Norsko a Sovětský svaz, který zde založil celkem tři těžařské kolonie: Barentsburg, Grumant a Pyramiden. Poslední z nich byla roku 1998 narychlo opuštěna a představuje tak velmi zajímavou recentně archeologickou lokalitu.

Mapa severního polárního kruhu, souostroví Špicberky vyznačeno červenou šipkou.

 

Mapa souostroví Špicberky s vyznačenými sovětskými těžařskými koloniemi a největším městem Longyearbyenem.

 

Pohled na městečko Pyramiden (zdroj: arcticugol.ru)

 

Brána do Pyramiden (zdroj: arcticugol.ru)

 

Těžařská kolonie Pyramiden – pojmenovaná podle jehlanovitého tvaru nedaleké hory – byla založena roku 1936 dodnes fungujícím ruským státním podnikem Arktikugol. Její pozůstatky dnes můžeme nalézt přibližně 60 km severovýchodně od největšího špicberského města Longyearbyen na břehu mořského zálivu, který rozmrzá jen na pár měsíců během léta. Pyramiden původně představovala pouze nepatrnou osadu, po druhé světové válce zde však sovětský svaz začal investovat velké množství prostředků, které přilákaly mnoho horníků a jejich rodin. V době největší slávy v 80. letech žilo v Pyramiden kolem 1 000 obyvatel. Místní těžba však nikdy nebyla rentabilní a Sovětský svaz toto městečko udržoval spíše z politických než ekonomických důvodů. Těžařské kolonie na Špicberkách totiž byly jedinými sovětskými výspami v západním světě, a tak je komunistické impérium využívalo k prezentaci své kultury a vysokého životního standartu.

Hnědouhelné doly v Pyramiden (zdroj: arcticugol.ru)

 

Hnědouhelné doly v Pyramiden (zdroj: englishrussia.com)

 

Hnědouhelné doly v Pyramiden (zdroj: regtien.info)

 

Hnědouhelné doly v Pyramiden (zdroj: mishka.travel)

 

Po zhrocení východního bloku přestaly do Pyramiden proudit ruské dotace, a tak bylo rozhodnuto zdejší těžbu ukončit a celé městečko vystěhovat. K opuštění kolonie došlo na podzim roku 1998. Z Pyramiden byly odstěhovány jen ty nejnutnější věci, většina mobilního inventáře (včetně osobních předmětů) však zůstala ponechána na svém místě, kde vzhledem k odlehlosti opuštěného městečka zůstane již zřejmě natrvalo.

Roku 2006 zde norský archeolog Hein Bjartmann provedl spolu s fotografkou Elin Andreassen nedestruktivní archeologický výzkum, o jehož výsledcích později vydali knihu Persistent Memories: Pyramiden – A Soviet Mining Town in the High Arctic. O čtyři roky později Hein Bjartmann prováděl revizi svého výzkumu, během které pozoroval v opuštěné kolonii mnoho projevů vandalismu. Ty archeolog interpretuje jako pozůstatky po návštěvách bývalých obyvatel Pyramiden, kteří se po uzavření místních dolů odstěhovali do jiné ruské kolonie Barentsburg (Grumant byl opuštěn již v 60. letech). Bývalí pyramidští horníci se jezdí mstít na zdejším inventáři údajně kvůli špatným vzpomínkám na vedoucího místních dolů, který podle výpovědí pamětníků měl být na své podřízené velmi přísný.

Za dobu své existence v Pyramiden vyrostlo několik rozsáhlých obytných budov, které dosahují výšky až čtyř pater. Většina z nich má zaoblená nároží, aby lépe odolávala místnímu arktickému větru.

Obytné domy (zdroj: regtien.info)

 

Obytné domy (zdroj: mishka.travel)

 

K odpočinku a rozptýlení sloužil zdejším obyvatelstvu „palác kultury“, v němž se nacházel plavecký bazén (jediný na Špicberkách), basketbalové hřiště, tělocvična, knihovna, divadlo, kino, hudební salón a muzeum špicberské fauny a flory. Většina vybavení paláce kultury zůstala ponechána na svém místě, dodnes zde tak můžeme nalézt spousty sportovního nářadí, knih, hudebních nástrojů (mezi nimiž vyniká nejseverněji položené piano světa přezdívané návštěvníky opuštěného města Red October) nebo vycpaná zvířata ze zrušeného muzea. Mezi jeden z nejzajímavějších artefaktů patří vycpanina ledního medvěda, na které byla během archeologického průzkumu nalezena střelná rána. Podle trajektorie muselo být na vycpané zvíře vystřeleno oknem z prostoru před budovou. K této kuriózní situaci mohlo dojít z pouhé recese některého z návštěvníků nebo možná i z oprávněného strachu, neboť tyto nebezpečné šelmy, které z hladu neváhají zaútočit i na člověka, často vyhledávají útočiště v opuštěných budovách zaniklého městečka.

Vycpaný lední medvěd (zdroj: kniha Persistent Memories)

 

Exponáty v muzeu špicberské fauny a flory (zdroj: smithsonianmag.com)

 

Mozaika v paláci kultury (zdroj: mishka.travel)

 

Nástěnka v paláci kultury (zdroj: mishka.travel)

 

Vybavení paláce kultury (zdroj: mishka.travel)

 

Hudební salón s pianem Red October (zdroj: mishka.travel)

 

Hudební salón (zdroj: englishrussia.com)

 

Promítací zařízení v paláci kultury (zdroj: regtien.info)

 

Rozmotaný film (zdroj: regtien.info)

 

Před palácem kultury byla vztyčena kamenná bysta Lenina, která zde zůstala i po rozpadu Sovětského svazu. Jedná se o vůbec nejseverněji umístěnou sochu vůdce bolševické revoluce na světě. Podobnou sochu nalezneme i v jiné ruské kolonii na Špicberkách Barentsburgu.

Socha Lenina před palácem kultury (zdroj: regtien.info)

 

Obyvatelům Pyramiden byla k dispozici na svou dobu moderně vybavená nemocnice, kterou v těžkých případech využívali i sousedé z norských těžebních kolonií včetně největšího špicberského města Longyearbyenu. Místní horníci a jejich rodiny se stravovali v jídelně opatřené moderními myčkami. Veškerý inventář jídelny dodnes zůstává na místě, kde byl odležen po poslední večeři, která zde byla roku 1998 podávána (včetně např. umytých talířů položených do odkapávače).

Nemocnice v Pyramiden (zdroj: regtien.info)

 

Skulptura na budově nemocnice (zdroj: regtien.info)

 

Myčka v pyramidské jídelně (zdroj: englishrussia.com)

 

V drsném arktickém klimatu špicberského souostroví rostou většinou jen lišejníky. Komunističtí funkcionáři však chtěli obyvatelům Pyramiden zpříjemnit místní prostředí, a tak městečko pokryli půdou dovezenou z Ukrajiny, na níž zaseli trávu, která zde roste dodnes. V Pyramiden se také nacházely skleníky, v nichž se pěstovala zelenina určená pro místní kuchyni. V malém množství se zde též chovala drůbež, prasata a hovězí dobytek.

Tuto zajímavou lokalitu je možné navštívit během několika letních měsíců. Pro potřeby sezónních turistů zde byly vybudovány obytné kontejnery a minulý rok došlo dokonce k rekonstrukci jedné z původních budov a její úpravě na hotel. Stálé obyvatelstvo se však pravděpodobně do Pyramiden již nikdy nevrátí. A tak se z bývalé největší sovětské těžařské kolonie na Špicberkách stane jen němí svědek nedávné minulosti a velmi zajímavá archeologická lokalita.

 

Momentky z Pyramiden (zdroj: mishka.travel)

 

Momentky z Pyramide (zdroj: englishrussia.com)