Ve dnech 21. 05. až 22. 05. 2015 se konal v Rožmitále pod Třemšínem již podruhé workshop zaměřený na vodní mlýny, který pořádalo Podbrdské muzeum ve spolupráci se spolkem VodníMlýny.cz. Akci konanou v zasedací síni Městského úřadu v Rožmitále pod Třemšínem připravil a uváděl molinolog a otec stránek www.vodnimlyny.cz Rudolf Šimek (obr. 1). Setkání mělo laické veřejnosti osvětlit postupy při průzkumu a výzkumu vodních mlýnů, technologii a terminologii s vodními mlýny související a současně též představit práci se stránkami www.vodnimlyny.cz. Ačkoli byly přednášky koncipovány zejména pro amatéry či poučené laiky, některé z nich zaujaly i samotné odborníky.

Wpmv 2015 01

Obr. 1) Úvodní slovo Rudolfa Šimka (foto: L. Galusová, P. Špráchal).

První den proběhly dva bloky plánovaných přednášek (obr. 2 a 3) a ve večerních hodinách posléze „propukl“ společenský večer, který započal oslavami třetích narozenin webových stránek www.vodnimlyny.cz.

Wpmv 2015 02

Obr. 2) Fotografie přednášejících. Zleva: první snímek: přednáška Ing. arch. Jana Pešty na téma „Architektura vodních mlýnů“; druhý snímek: příspěvek Mgr. Lukáše Kováře nazvaný „Metodika poznávání mlecích kamenů“; třetí snímek: prezentace PhDr. Radima Urbánka na téma „Princip mletí obilovin na českém složení“ (Foto: L. Galusová).

 

Wpmv 2015 03

Obr. 3) Fotografie přednášejících. Zleva: první snímek: přednáška Mgr. Šárky Janotové na téma „Prameny a soupisová literatura od roku 1900“; druhý snímek: příspěvek Davida Veverky nazvaný „Nejpoužívanější turbíny ve vodních mlýnech“; třetí snímek: prezentace Martina Holoty na téma „Typologie pomocných motorů“ (foto: L. Galusová, P. Špráchal).

 

Všichni zúčastnění si na dlouhá a naplněná léta tohoto projektu přiťukli šampaňským a ochutnali stylový dort v podobě mlecího kamene (obr. 4). 

Wpmv 2015 04

Obr. 4) Přípitek a rozkrojení stylového dortu R. Šimkem v souvislosti s narozeninovou oslavou stránek www.vodnimlyny.cz (foto: L. Galusová, P. Špráchal).

 

Mimo dort mohli přítomní dále obdivovat a následně též ochutnat perníčky, na nichž byla napsána mlynářská přísloví (obr. 5).   

Wpmv 2015 05

Obr. 5) Společenský večer s občerstvením. Z občerstvení mimo dortu účastníky velmi zaujaly perníčky s mlynářskými příslovími (foto: L. Galusová).

 

Následující den všichni zúčastnění vyjeli osobními auty na exkurzi, kterou připravil a osobně vedl Rudolf Šimek. Exkurze zahrnovala nejzajímavější přístupné vodní mlýny v okrese Příbram. V jednotlivých objektech bylo možné zhlédnout nevšední strojní vybavení, případně mlýnskou architekturu (obr. 6 – 10). Oběd byl rezervován jak jinak, než ve mlýně (obr. 8).

Wpmv 2015 06

Obr. 6) Exkurze. Herynkův mlýn u Šámalů, obec Skrýšov čp. 47. Zleva: první snímek: účastníci exkurze vcházejí do mlýnice Herynkova mlýna u Šámalů; druhý snímek: v mlýnici. R. Šimek a R. Urbánek zkoumají pohonný mechanismus stoupy; třetí snímek: v mlýnici: zachovalý lis na olej; čtvrtý snímek: druhotné využití mlecích kamenů ve hmotě hospodářské stavby Herynkova mlýna (foto: L. Galusová).

 

Wpmv 2015 07

Obr. 7) Exkurze. Vodní mlýn s polouměleckým složením a pila ve skanzenu Vysoký Chlumec. Zleva: první snímek: budova mlýna s polouměleckým složením; druhý snímek: násypný koš s mlecími kameny umístěnými v lubu na mlecí podlaze; třetí snímek: o úroveň níže – prosévání pomocí hranolového vysévače a žejbra; čtvrtý snímek: pila jednuška (foto: L. Galusová).

 

Wpmv 2015 08

Obr. 8) Exkurze. Oběd ve Strnadovském mlýně a jeho průzkum. Zleva: první snímek: diskuse o proběhnuvší části exkurze před vlastním obědem v restauraci Strnadovského mlýna; druhý snímek: stylová restaurace Strnadovského mlýna (u stropu je patrná transmise s dřevěnými řemenicemi); třetí snímek: výklad majitele mlýna o historii objektu; čtvrtý snímek: R. Urbánek zkoumá mlecí kámen běhoun umístěný u vstupních dveří Strnadovského mlýna (foto: L. Galusová).

 

Wpmv 2015 09

Obr. 9) Exkurze. Doubravův mlýn s polouměleckým složením v Brodu čp. 3. Zleva: první snímek: pohled na samostatně stojící budovu mlýna; druhý snímek: mlýnice vodního mlýna. Na fotografii je patrný mechanický výtah (v popředí) a v pozadí lze spatřit vyústění výtahu do zásobníku, pod nímž je násypný koš. Mlecí kameny jsou mimo obrázek, pod úrovní podlahy; třetí snímek: průzkum mechanického prosévání, které zde bylo prováděno ještě pomocí moučného pytlíku a nikoli hranolového vysévače jako na Vysokém Chlumci (vyústění moučného pytlíku je na snímku patrné nad sítem zvaným žejbro) (foto: L. Galusová).

 

Wpmv 2015 10

Obr. 10) Exkurze, 6. lokalita. Křížkův mlýn v Bláhově Lhotě čp. 5. Zleva: první snímek: příchod ke Křížkovu mlýnu přes Počepický potok; druhý snímek: Křížkův mlýn v Bláhově Lhotě; třetí snímek: pohled do mlýnice vodního mlýna okénkem (v pravé horní části patrný násypný koš s lubem, v němž jsou ukryty mlecí kameny); čtvrtý snímek: ukončení exkurze na nádvoří vodního mlýna v Bláhově Lhotě čp. 5. (foto: L. Galusová).

 

Z přednášek, které zazněly, bych velmi ráda upozornila na prezentaci Lukáše Kováře o „Metodice poznávání mlecích kamenů“, jež mne cele zaujala. Mgr. Lukáš Kovář (obr. 2, druhý obrázek), archivář a geolog v jedné osobě zpracovává metodiku výzkumu mlecích kamenů, která bude obsahovat též klíč k určování hornin těchto artefaktů. Po její kompletaci ji L. Kovář umístí na stránky www.vodnimlyny.cz, kde ji budou moci využívat všichni badatelé.

Monotematičnost workshopu a jeho zaměření patrně odradilo archeology či jiné výzkumníky věnující se recentnímu období, což byla vskutku škoda. Dovolím si tvrdit, že by jmenovaná akce rozhodně vás všechny oslovila. Na workshopu byste se dozvěděli mimo jiné vše podstatné o architektuře vodních mlýnů, o lokalizaci mlýnských objektů a jejich analýze, o relevantních písemných pramenech využitelných k tomuto bádání a současně byste měli možnost proniknout do tajů materiálového složení přírodních i umělých mlecích kamenů i do typologie strojů využívaných k pohonu vodních mlýnů v 19. až 20. století.

Dle hlavního organizátora akce, Rudolfa Šimka, by se toto setkání mělo opakovat při příležitosti čtvrtých narozenin stránek www.vodnimlyny.cz. Všem příznivcům recentního období tedy tuto akci vřele doporučuji.

Workshop byl velmi přínosný pro všechny zúčastněné. Odborná veřejnost v rámci přestávek a společenského večera řešila svá molinologická témata, případně se věnovala problémům laické veřejnosti, čímž bylo plně dosaženo cíle workshopu. Občerstvení bylo výborné a atmosféra příjemná. Exkurze byla připravena pečlivě. Účastníci mohli sledovat různé varianty mlecích strojů přímo v terénu a dle výkladu odborníků pochopit i jejich funkci. Jediné co bych vytkla jinak pěně připravené exkurzi, bylo neefektivní a mírně chaotické přesouvání se soukromými auty na jednotlivé lokality. I přes tuto drobnou výtku se samozřejmě těším na další setkání, jelikož předpokládám, že bude také tak nabyté molinologickými informacemi, přátelskou atmosférou i chutným občerstvením.