V úterý 28. 04. 2015 se konal seminář nazvaný Archeologia technica 34 v prostorách Technického muzea v Brně (obr. 1), který se zabýval archeologickými výzkumy technických a technologických zařízení, tak jako výsledky praktických experimentů prováděných v rekonstrukcích starých výrobních objektů.

Obr. 1) Budova Technického muzea v Brně, v jejíchž prostorách se konal seminář Archeologia technica 34 (Autor: www.fotobarak.cz).

Jmenované akci předsedal Ondřej Merta, který ji zahájil smutnou správou o úmrtí Jiřího Merty, dlouholetého spolupracovníka a otce v jedné osobě. Předsedající následně seminář otevřel svým příspěvkem o hutích a výrobcích z nich nalézajících se v okolí známé Staré huti u Adamova (obr. 2), přičemž nastínil i historii této huti. Po úspěšně se rozběhnuvším semináři se vystřídaly rozličné příspěvky, povětšinou na středověká témata. Zajímavou se kupříkladu ukázala prezentace Dominika Tally o experimentální výrobě „damascénské“ oceli, zvané wootz (obr. 3).

Obr. 2) Prezentace O. Merty o hutích a výrobcích z nich nalézajících se v okolí známé Staré huti u Adamova (Autor: www.fotobarak.cz).

Obr. 3) Prezentace D. Tally o experimentální výrobě „damscénské“ oceli, zvané wootz (Autor: www.fotobarak.cz).

Umně připraveným referátem představil D. Talla možnou výrobu této speciální oceli, přičemž poukázal na úskalí její výroby. Jak D. Talla upozornil, získání wootzového ingotu bylo prvým krokem k poznání výroby těchto typů artefaktů, které je dodnes obestřeno mnoha mýty. Následující referující Patrick Bárta prezentoval možné historické techniky zvýrazňování svářkového damsku technikou leptání v roztocích, abrazivního zvýraznění a technikou řízené koroze. Mimo přednášku měl referující připraven vlastnoručně zpracovaný meč postupem řízené koroze, na kterém byla velmi dobře patrná damascénská kresba (obr. 4).

Obr. 4) P. Bárta představil techniky zvýraznění svářkového damasku. Meč, který P. Bárta zpracoval technikou řízené koroze a donesl s sebou na tento seminář, zaujal většinu posluchačů (Autor: www.fotobarak.cz).

Další příspěvky byly věnovány rozboru železných strusek po tavbě stříbrných a polymetalických rud v pelhřimovském rudném revíru. S velmi zajímavým příspěvkem dále vystoupil Václav Matoušek (obr. 5), který se zabýval relikty novověkého až recentního pálení dřevěného uhlí na Brdech v lokalitě Čeňkov – Komorsko. V. Matoušek na jedné straně sledoval antropogenní reliéfní tvary pomocí vybraných metod nedestruktivní archeologie a marginálně též archeologickým odkryvem, přičemž na straně druhé jeho kolega Přemysl Bobek provedl analýzu druhového spektra pálených dřevin 41 reliktů milířů. Z hlediska archeologie bylo dokumentováno více než 80 plošin z 2. poloviny 18. století až z počátku 20. století, kde bylo páleno dřevěné uhlí pro místní metalurgické provozy. V rámci výzkumu byla věnována pozornost zejména velikostem a tvarům plošin, jejich umístění v terénu a vztahu k soustavě lesních cest. Mimo oválné milíře o velikosti 8 – 10 m x 7 – 10 m byly definovány též kruhové objekty o průměru 4 m a výšce 0,20 – 0,80 m, jež však obsahovaly pouze mour. Jejich účel nebyl doposud jasně specifikován. Pro mne tato přednáška přinesla překvapující zjištění, jak malé procento artefaktů lze získat z takovéhoto areálu fungujícího sto padesát let a jak nepatrné jsou relikty po jakýchkoli jiných aktivitách vyjma pálení dřevěného uhlí a komunikací. Z rozboru spáleného dřeva bylo možné získat představu o druhové skladbě lesa v době fungování milířišť. Zajímavý je především fakt, že se nepálilo pouze tvrdé dříví, jak by bylo možné předpokládat, ale veškeré dřeviny, které byly pro tento účel použitelné. Ve starším období to byla především jedle. V druhové skladbě v celém sledovaném období se dále vyskytoval buk, dub, smrk i borovice, a další dřeviny. Postupný zánik zdejšího pálení dřevěného uhlí začíná v období 1862 – 1901, kdy plošiny zarůstají. V této době také končí funkce blízkého zkujňovacího hamru.

Po tomto referátu následovala prezentace zabývající se experimentální výrobou páleného vápna ve velkokapacitní 6 kanálové vápenické peci ze 13. až 14. století v Mokré u Brna. Příspěvek přednesl Petr Kos. Experiment navázal na záchranný předstihový archeologický výzkum z let 2004 až 2013 v areálu lomu Mokrá. Nad jmenovaným lomem byly odkryvem zjištěny pozůstatky vápenické pece in-situ a v roce 2014 došlo k experimentální dostavbě pece, v níž byl následně učiněn pokus pálení vápna (obr. 6). Velkoobjemová 6 kanálová kvadratická jámová pec náleží na Moravě k největším svého druhu. Na celý pokus tak muselo být použito až 70 m³ dřeva (za jednu hodinu shořelo asi 900 kg paliva). Základem byl dub a buk, posléze i smrk a následně, jak uvedl přednášející, též cokoli, co hořeloJ. Pro monitorování teploty byla pec vybavena termočlánky. Pec byla naložena místním mokerským vápencem devonského stáří. Celý výpal trval 63 hodin a teploty v okolí roštů se pohybovaly od 750°C do 1470°C. Až pec dostatečně vychladla, což bylo přibližně po jednom týdnu, bylo možné získat vsázku. Nejlépe byl vypálen vápenec v komorách 4 a 6, jelikož u dalších komor došlo k zanesení roštů, čímž se výrazně snížila teplota v daných kanálech. Tímto experimentem byl představen možný postup prací při pálení vápna u lomu Mokrá ve 13. – 14. století. Pokusné hašení vápna v jámách s přepadem následně završilo celý experiment vápenické výroby v Mokré u Brna.

Z následujících příspěvků byla zajímavá též prezentace Davida Merty o pozůstatcích pyrotechnologických zařízení z období vrcholného středověku na parcele domu Biskupská 7 v Brně (obr. 7) a současně též problematika pozůstatků vodního díla na Křtinském potoce u Josefova. Druhý příspěvek již bohužel představil jen druhotně uložené a z části zničené dřevěné pozůstatky konstrukce napouštěcího zařízení rybničního díla na jmenovaném potoce, které byly zjištěny nouzovým archeologickým výzkumem.

Obr. 5) V. Matoušek prezentoval velmi zajímavý výzkum novověkých až recentních milířišť a s nimi souvisejících antropogenních tvarů na lokalitě Čeňkov – Komorsko (Autor: www.fotobarak.cz).

Obr.6) P. Kos představil náročný archeologický experiment realizovaný v lomu v Mokré u Brna, který zahrnoval dostavbu archeologicky odkryté 6 kanálové vápenické pece ze 13. až 14. století, experimentální pálení vápna v této peci a jeho pokusné hašení

(Fotografie získána z: http://horachlap.rajce.idnes.cz/EXPERIMENTALNI_VAPENKA_V_MOKRE/#IMG_0978.jpg).

Obr. 7) Prezentace D. Merty o pozůstatcích pyrotechnologických zařízení z období vrcholného středověku na parcele domu Biskupská 7 v Brně (Autor: www.fotobarak.cz).

Ačkoli byla účast na dubnovém semináři Archeologia technica v posluchárně Technického muzea v Brně vpravdě komorní, na poutavosti příspěvků a na diskusích to pranic neubralo. Již tradiční občerstvení skládající se z koláčků a chlebů s výbornou paštikou, které bylo možné zapít dobrým vínem, rozhodně přispělo k příjemné atmosféře (obr. 8). Je pravdou, že letošní ročník prezentoval především středověká témata, ale i některé z těchto přednášek byly velmi zajímavé. Na tomto místě si dovolím vyzdvihnout příspěvek Václava Matouška o pálení dřevěného uhlí v 18. a 19. století, který byl dostatečným zadostiučiněním pro badatele zabývající se i mladším obdobím a ze semináře jsme odcházela s pocitem, že cesta do Brna a zpět rozhodně stála za to.

Obr. 8) Přestávka s občerstvením a odbornou diskusí zúčastněných nad přednesenými tématy (Autor: www.fotobarak.cz).

Bližší informace o semináři lze získat na stránkách brněnského technického muzea:

http://www.technicalmuseum.cz/seminare/seminar-archeologia-technica-34

Do programu semináře s anotacemi lze nahlédnout zde:

http://www.technicalmuseum.cz/images/stories/2015/pdf/at34_program2015.pdf

Za laskavé poskytnutí fotografií ze semináře Archeologia technica 34 děkuji účastníku akce Martinu Barákovi (www.fotobarak.cz).