12. března 2015 proběhl seminář v přednáškovém sále ČÚZK na téma „Kartografické zdroje jako kulturní dědictví“. V 9:30 zahájili úvodním slovem Ing. Milan Talich, PhD. (odpovědný řešitel projektu), Ing. Karel Raděj, CSc. (ředitel VÚGTK, v.v.i.) a prof. PhDr. Eva Semotanová Dr.Sc. (spoluřešitelka za HÚ AV ČR). V něm představili především jednotlivé role zúčastněných institucí. Ve VÚGTK probíhala digitalizace ve všech jejích krocích a následně byla data poskytnuta Historickému ústavu, kde byla interpretována.

Kzjkd 2015 1

 

Dále bylo v úvodním slovu zmíněno rozčlenění celého semináře do jednotlivých bloků. Tyto bloky na sebe tématicky navazovaly tak, aby prezentovaly posloupnost jednotlivých úkonů digitalizace a následné interpretace kartografických děl.

 

Po úvodu následovaly dva příspěvky, které se zaobíraly druhy mapových děl. První se zejména věnoval jejich uložením na různých místech (státní i nestátní instituce, ale i antikvariáty či soukromé sbírky) a tvorbě systémů a databází, dle kterých by bylo možné vyhledat kartografická díla. Bylo vybízeno i k užší spolupráci historických geografů s archeology a památkáři. Na závěr tohoto příspěvku byla probírána i historie evidence starých map včetně výběrové literatury.

 

Další příspěvek se věnoval Digitalizačnímu centru, digitalizaci map a jejich zpřístupnění. Digitalizace byla rozdělena do tří základních kroků: 1. Skenování, 2. Zpracování (georeferencování), 3. Zpřístupnění on-line. Důraz byl kladen na přesnost scannerů, které musí být atestovány s maximální odchylkou do 0,2 mm, což je přesnost tištěných map. Digitalizační centrum nabízí zdarma zdigitalizování mapového díla za podmínek, že výsledný produkt může následně zpracovávat a zpřístupňovat. Díky tomuto přístupu lze kartografická díla získat i od soukromých sběratelů.

Po tomto úvodníku následoval blok zaměřený na georeferencování a transformování celých map i jednotlivých mapových listů.

Kzjkd 2015 2

Zajímavý byl zejména poslední příspěvek o georeferencování map III. vojenského mapování, kdy se VÚGTK podařilo zpřesnit zdigitalizované mapové listy. Výsledek lze spatřit na portálu www.chartae-antiquae.cz

Ve druhém bloku, který se zaměřil na fázi zpracování již georeferencovaných děl, byly předtaveny celkem tři příspěvky. První se věnoval automatickému rozpoznání rastrových značek na speciálních mapách III. vojenského mapování. Lze tedy na požadovaném mapovém listu vyhledat například všechny kostely atp. Avšak stále výsledek není stoprocentní. Prezentované vyhledávání je zatím bez lidských korekcí. Z toho vyplývá, že automatické vyhledávání značek často nenalezne všechny objekty a mohou také se vyskytnout „falešné“ značky. I tak je tato automatizace platná především ke zpracování velkého množství map (207 mapových listů pokrývajících území tehdejšího Československa trvalo zhruba 9 hodin strojového času) a jako základ pro další rozvoj této metody. Výsledky tohoto projektu lze nalézt na stránkách www.chartae-antiquae.cz/cs/mapsymbols/.

Kzjkd 2015 3

Po příspěvku o digitalizaci glóbů a jejich digitální prezentaci následoval referát představující virtuální mapovou sbírku Chartae-antiquae.cz. Ta obsahuje okolo 40 000 map a několik desítek 3D modelů glóbů, vše ve vysokém rozlišení (až 800 dpi). Na tomto portále lze využít různé analýzy, porovnání map, promítání a zprůhledňování mapových vrstev, textové či geografické vyhledávání a mnoho dalšího.

Kzjkd 2015 4

V posledním bloku nazvaném „Mapa, obraz, text – historická krajina. Synergie výzkumu“ byly prezentovány tři příspěvky o poslední fázi celého projektu, interpretaci katrografických děl. Phdr. Roman Šimůnek PhD. nastínil ve svém příspěvku, zaměřeném na mapový obraz Třeboňska, různé proměny krajiny okolo rybníka Nového Vdovce. Na novověkých mapách dokládá informace o cestách a hraničních pásmech, které mají návaznost na středověk. V mapách jsou hranice vytyčeny označenými stromy, snosy kamení atp., tak jak dokládají středověké písemné prameny.

Kzjkd 2015 5

Kzjkd 2015 6

Poslední příspěvek patřil profesorce Semotanové, která hovořila o vývoji krajiny Prahy a okolí. Důstojně tak uzavřela celý seminář.

Kzjkd 2015 7

Na závěr je důležité zmínit, že seminář spojoval mnoho oborů. Bylo nabádáno k užší spolupráci s archeologií, i když posluchačů z řad archeologie nebylo mnoho. Pro recentní archeologii je historická geografie jedním z nejpřínosnějších oborů. Už snad jen proto, že první kroky výzkumu často vedou k různým zdigitalizovaným kartografickým zdrojům. Proto apeluji na všechny příznivce recentní archeologie, aby využili druhé příležitosti a zúčastnili se semináře, jenž bude probíhat 11. června 2015. Přihlášky (ZDE) lze zasílat do 5. června. Seminář je zdarma.

Další informace o druhém pořádání semináře Kartografické zdroje jako kulturní dědictví“

http://www.vugtk.cz/odis/skoleni/179/detail/