Na konci května, konkrétně od 27. do 30., se konal již osmý ročník konference PPA, tedy Počítačová podpora v archeologii. Letošním pořadatelem byl Archeologický Ústav, AVČR. Místo konání bylo zvoleno strategicky na pomezí Čech a Moravy, konkrétně ve městě Svratka, které se nachází na Českomoravské vrchovině. Program této konference byl zaměřen, jak již název prozrazuje, na využití výpočetní techniky v archeologii.

Místo konání konference Hotel Svratka; Úvodní slovo doktorky Dreslerové

K vidění byla oblíbená témata jako „stará dobrá“ fotogrametie, „moderní“ letecké laserové skenování, GISy či letecká prospekce krajiny za použití hexakoptéry. Nejzajímavějším příspěvkem letošního ročníku byla podle mého názoru antropologická přednáška s názvem: Experiment v antropologii: svalová aktivita a rekonstrukce manipulativní činnosti, kdy byla pomocí softwaru analyzována odlišná funkce svalového aparátu při různých strategiích mletí obilí. Úvaha o tom, že by kosterní materiál mohl nést informaci o preferovaném způsobu mletí obilí v různých obdobích zemědělského pravěku, spustila velmi bouřlivou diskuzi. Pomyslnou třešní na dortu byla večerní přednáška o využití výpočetní techniky pro památkovou ochranu v Bádensku-Württembersku v podání německého kolegy Davida Bibbyho. Pro inspiraci odkazuji na jeden německý archeologický projekt: http://keltenblock.de/

Účastníci byli ubytováni buď přímo v hotelu, kde probíhala i oficiální část konference nebo v přilehlých bungalovech. Pokud jste však chtěli zvolit ekonomičtější variantu, bylo připraveno i ubytování studentského typu. Střechu nad hlavou poskytla stylová městská sokolovna, za kterou by se Tyrš a Fügner rozhodně nestyděli, vždyť byly také jejich plastiky na čelní straně budovy. Nevýhodou tohoto typu ubytování byla však poměrně velká vzdálenost od místa konání, kterou ještě umocňoval nepřestávající déšť.

Jídlo! Co by byla konference bez pořádného jídla?! Odpovědí je, že možná tím, co byla PPA 2014. Nebudu hodnotit obědy a večeře, protože ty byly v režii hotelu a samotné konference se bezprostředně netýkaly, ale co se týká rautu, byl jsem osobně zklamán. Možná je to tím, že předchozí ročník ve slovenských Kočovcích (PPA 2013) nasadil laťku až příliš vysoko. Coffeebreaky však toto hodnocení o něco málo vylepšují.              

Společenský večer zahrnující již hodnocený raut pobíhal celkem poklidně. Myslím si, že je tomu především díky absenci Repáku. Poznámka: Repák je pálenka z řepy, která se stala neoficiálním, ale velmi oblíbeným likérem minulého ročníku. Pokud by existovala funkce konferenčního inspektora a mě by bylo svěřeno tuto pozici zastávat, hodnotil bych třemi hvědičkami z pěti.

Co pro ARU? Vzhledem k tomu, jakým obdobím se tato specifická skupina vědců zabývá, pokládám za největší lákadlo konference svrateckou Sokolovnu s ručně malovanou oponou. Dále stojí za zmínění veřejný rozhlas, který po ránu vyzýval obyvatele města k nákupu domácích jahod na místním náměstí. Pro „velkoměstem“ zkažené jedince to bylo velice úsměvné.

Sokolovna ve Sveratce, Ručně malovaná opona 

Závěrem bych rád řekl, že přes některé drobné nedostatky, byla konference opět velmi příjemnou událostí. Těším se na další ročník, který je velkou výzvou pro naše polské kolegy, kteří si tentokrát vzali organizátorské otěže do svých rukou. Pokud vše vyjde podle plánu, tak příští rok na viděnou v Českém Těšíně. 

Jedinčný nález pravděpodobné analogie Svratka – Sokolovna; Plzeň – Jíkalka (doba bronzová)