Města a vesnice v pohraničních oblastech, které zanikly v důsledku poválečné destabilizace, patří mezi jedny z hlavních témat české recentní archeologie. Tisíce sídelních jednotek, které byly během krátké doby zcela opuštěny, po sobě zanechaly hmotné pozůstatky, které se dnes mohou stát předmětem archeologického bádání. Výzkum tohoto druhu památek podporuje také velké množství jiných než archeologických pramenů. Pro všechny zaniklé vesnice v pohraničí existují velmi podrobné kartografické prameny, mnohé z nich jsou také zobrazeny na dobových kresbách a fotografiích. O podobě některých vesnic a životě v nich navíc dodnes mohou podat svědectví pamětníci. Dalším velmi zajímavým zdrojem informací o zaniklém osídlení je filmová tvorba. Tento článkový seriál se bude zabývat právě tím, jaký obraz nám o českém pohraničí může podat dobový film.
Zaniklá vesnice Vitěšovice ve filmu Poslušně hlásím
Městům a vesnicím v tzv. Sudetech se v předvečer jejich zániku věnovaly různé odvětví filmové tvorby. Informačně nejhodnotnější je (navzdory době poplatnému ideologickému zkreslení) oblast filmového zpravodajství, na které v té době měly technologický monopol Československé filmové noviny a Československé filmové týdeníky. Tyto zhruba desetiminutové sestřihy reportáží z různých oblastí života byly promítány v kinech před každým filmem. V době před masivním rozšířením televize se jednalo o jedinou platformu filmové žurnalistiky. Od roku 2006 připravuje Česká televize z filmových novin a týdeníků tematické sestřihy, které uveřejňuje v pořadu Archiv ČT24. V díle, který se zaměřuje na život v poválečném pohraničí, lze shlédnout záběry z částečně zaniklých vesnic Železná (Eisendorf) a Nová Ves (Neudorf) na Tachovsku.
Zcela specifický žánr filmové tvorby zobrazující pohraniční vesnice představují vojenské instruktážní filmy. Pravděpodobně nejznámější z nich natáčela československá armáda krátce po válce v městečku Čistá (Lauterbach) ve vojenském prostoru Prameny (okr. Sokolov). Tento film zobrazuje útok na nepřítelem obsazenou osadu za použití různých zbraní včetně dělostřelectva, tanků a leteckého bombardování. Natáčení Čistou postihlo tak, že dnes lze na této lokalitě jen stěží pozorovat jakékoliv relikty bývalého lidského osídlení. Záběry z instruktážního filmu může čtenář shlédnout na přiloženém videu, podrobněji se pak tomuto dokumentu věnoval jeden díl pořadu České televize Reportéři ČT (Zkáza města Lauterbach). Tento film kromě bizarní podívané posloužil také badatelským účelům: Geoinformatička Pavla Dědková z Univerzity Palackého podle něj vytvořila 3D model zaniklého městečka.
Záběry z vojenského instruktážního filmu natáčeného v zaniklém městě Čistá
3D model zaniklého města Čistá vytvořený podle vojenského instruktážního filmu
Mezi diváci nejatraktivnější patří dozajista hrané filmy. Ty, které byly natáčeny v pohraničí, lze rozdělit na dvě skupiny. Jednak jde o filmy, které se přímo svým dějem dotýkají života v pohraničních oblastech. Tyto filmy řeší různá témata spjatá s pohraničím (např. odsun německé obyvatelstva, dosídlování, „budování pohraničí“, ale třeba i témata spojená obecně s venkovem jako je kolektivizace nebo boj proti církvi a lidové zbožnosti) a kromě tehdejší podoby dnes zaniklých vesnic nám tak zprostředkovávají i „ducha doby“ a tehdejší reflexi života v Sudetech. Těmto filmům se bude podrobněji věnovat další díl tohoto seriálu.
A pak zde jsou filmy natáčené v pohraničí, které se však věnují jinému tématu. Tyto filmy mají vlastní děj (jehož námětem mohou být historické události nebo zcela fiktivní příběhy) a dnes zaniklé pohraniční vesnice využívají pouze jako filmové kulisy. Mezi takové filmy patří druhý díl adaptace Haškova Švejka s Rudolfem Hrušínským Poslušně hlásím z roku 1957. V samém závěru filmu se vojáci c. k. armády dostanou do válkou poničené vesnice na východní frontě. Tyto scény se natáčely v dnes zaniklých Vitěšovicích ve vojenském újezdu Boletice. Vesnice ve filmu jeví známky dlouhodobého opuštění a záměrného ničení. Většina domů postrádá krovy a i obvodové zdivo je na mnoha stavbách značně poškozené. V průběhu samotného filmu dokonce dojde k odstřelení kostelní věže!
Zaniklá ves Vitěšovice ve filmu Poslušně hlásím (1957)
Další filmovou fikcí natáčenou v pohraničí je Konec srpna v hotelu Ozon z roku 1966. Toto zajímavé postapokalyptické sci-fi vypráví o skupince žen, které zřejmě jako jediné přežily blíže nespecifikovanou celosvětovou katastrofu. Ve snaze najít další přeživší putují krajinou a jejich kroky je zavedou i do opuštěného města. Tyto scény se natáčely v zaniklém Doupově ve vojenském prostoru Hradiště v Karlovarském kraji. Film nám kromě ulic města ukáže také doupovské nádraží a interiér barokního kostela sv. Alžběty. Město Doupov je v Konci srpna v hotelu Ozon zarostlé bujnou vegetací, avšak místní budovy nejeví (s výjimkou rozbitých oken a místy oprýskané omítky) známky většího poškození, což vynikne zvláště ve srovnání s Vitěšovicemi ve filmu Poslušně hlásím (natáčeném o devět let dříve). Někdy po dokončení filmu však byl Doupov zcela zdemolován a do dnešních dnů se zde zachovala pouze hrobka rodu Zedwitzů a jedna skladištní budova na nádraží.
Zaniklé město Doupov ve filmu Konec srpna v hotelu Ozon (1966)
Opuštěná města a vesnice v českém pohraničí využily jako filmové kulisy i zahraniční produkce. Na přelomu let 1968 a 1969 se v severočeském Mostě, který měl zanedlouho ustoupit těžbě hnědého uhlí, natáčel americký film z období druhé světové války Most u Remagenu. Jedna ze scén filmu zobrazuje souboj v ulicích města mezi četou amerických tanků a německými vojáky ukrytými na balkonech. Tanky postupně zničí všechny balkony a prorazí si cestu ohradní zdí. V samém závěru scény pak vyletí do povětří trojice domů.
Zaniklé město Most ve filmu Most u Remagenu (1969)
Mapa míst popisovaných v článku
V dalších dílech tohoto článkového seriálu se podíváme na osudy vsí zobrazených v hraných filmech, které svým dějem reflektují problematiku pohraničí, a na dokumentární filmy.
