V době druhé světové války byla Plzeň největším průmyslovým centrem nacistického Německa na území Protektorátu Čechy a Morava. Plzeňská Škodovka produkovala tisíce vojenských vozidel a tuny střeliva, kterými nedobrovolně zásobovala německou válečnou mašinérii na všech frontách. Okupanti si uvědomovali, že se tento významný průmyslový podnik co nevidět stane terčem spojeneckého bombardování a náležitě se na tento útok připravili. Celé město sevřel prstenec baterií protileteckých děl FlaK (Flugzeugabwehrkanone – něm. protiletadlový kanon) doplněný o sofistikovaná lokační a naváděcí zařízení. Na území města vznikly desítky civilních i vojenských krytů a u Vejprnic dokonce vyrostla dřevěná maketa Škodových závodů, která na sebe měla nalákat spojenecké bombardéry.
Po válce byly některé objekty protiletecké obrany adaptovány pro potřeby nového konfliktu – studené války. Jiné pak v průběhu let podlehly zkáze způsobené stavební činností nebo upadly v zapomnění. Do dnešních dnů se z protivzdušné obrany zachovalo jen velmi málo hmotných pozůstatků. Na třech místech v okolí Plzně (u Vejprnic, Radobyčic a Chotíkova) můžeme nalézt betonové podstavce radiolokátoru FuMG 65 Würzburg Riese, jinde (třeba v lese nedaleko Lhoty) se zachovaly zbytky okopů pro protiletecká děla. Na jiných místech protivzdušnou obranu připomínají alespoň pomístní názvy (např. kóta „u světlometu“ nedaleko Dolní Vlkýše nebo ulice „Ke Flakům“ ve Lhotě). Většinu reliktů protiletecké obrany z doby druhé světové války však již zcela zavál čas a dnes se o nich můžeme dozvědět jen ze starých fotografií, archivních záznamů nebo vzpomínek pamětníků.
Další informace o objektech protivzdušné obrany a výzkumu jejich pozůstatků naleznete na webu www.protivzdusnaobrana.plzne.cz
Protiletecké dělo z baterie u Vejprnic
Radiolokátor FuMG 65 Würzburg Riese u Vejprnic
Model stereoskopického zaměřovače Kommandogerät 40
Baterie protileteckých děl u Skvrňan
Na tomto místě se v době druhé světové války nacházela baterie těžkých protileteckých děl 8,8 cm FlaK, která měla chránit město (a především Škodovy závody) před spojeneckým bombardováním. Kromě děl zde byl umístěn i jejich stereoskopický zaměřovač Kommandogerät 40. Podle výpovědí pamětníků se navíc na tomto místě měly ke konci války nalézat i čtyřhlavňové protiletecké kulomety 2 cm Flakvierling 38.
Z této baterie se až do dnešních dnů zachovaly dvě betonové podezdívky. Podle leteckých snímků z roku 1945 zde původně byly tři podezdívky, jedna z nich však na přelomu 40. a 50. let zanikla. Stejné objekty bychom pravděpodobně v době druhé světové války nalezli i na dalších protileteckých bateriích v Plzni a jejím okolí, zachovaly se však pouze tyto dva.
Pozůstatky protiletecké baterie u Skvrňan na leteckém snímku z roku 1956
Podezdívka protileteckého děla FlaK z německé vojenské příručky
Sestřelená létající pevnost
Na samém závěru války, v dopoledních hodinách 25. dubna 1945 proběhl jeden z největších spojeneckých náletů na okupovanou Plzeň. Tento útok měl za cíl vyřadit z provozu Škodovy závody, které v té době byly jednou z posledních funkčních zbrojovek v rukou nacistického Německa. Spojenci o plánovaném náletu dopředu informovali prostřednictvím rozhlasového vysílání BBC, aby varovali dělníky ze Škodovky a předešli tak zbytečným ztrátám na civilním obyvatelstvu. Vysílání však také zalarmovalo plzeňskou protivzdušnou obranu, která se na chystaný letecký útok dobře připravila. Téměř žádný z 307 bombardérů, jež ten den vystartovaly k náletu na Škodovku, se nevrátil bez poškození a pět z nich bylo v okolí Plzně sestřeleno.
Dělostřelecké palbě padl za oběť i bombardér B-17G (přezdívaný „létající pevnost“) č. 44-83447, kterému velel poručík Warren Maugher. Po zásahu motoru se letoun roztrhl na několik kusů, jež dopadaly na velké ploše v polích mezi Skvrňany a Křimicemi. Největší část letadla spadla do zahrádkářské kolonie nedaleko tohoto místa.
Z osmičlenné posádky bombardéru tři muži zahynuli a čtyři skončili v zajetí. Pouze veliteli letadla poručíku Maugherovi se podařilo utéct. Ve svých pamětech popisuje, jak svůj padák úmyslně rozvinul až těsně nad zemí, aby rychle unikl z oblasti zmítané dělostřelbou. Po přistání na zem si ale uvědomil, že kolem něj vybuchují bomby svržené jinými letadly. Naštěstí se mu podařilo rychle nalézt protiletecký kryt, kde spolu s místními civilisty bombardování přečkal. Několik dní pak putoval směrem na západ, až se mu podařilo se setkat s postupující americkou armádou.
V roce 1996 byl v nedalekých Křimicích vztyčen pomník připomínající tři zabyté letce ze sestřeleného bombardéru.
Nepoškozujte prosím podezdívku protileteckého děla ani do ní neukládejte odpad. Jedná se o vzácnou památku z doby druhé světové války.
Dřevěná maketa Škodových závodů
Zpracovala Asociace recentní archeologie, z. s. v rámci projektu Protivzdušná obrana Plzně 2. Projekt je realizován v rámci Otevřené výzvy Pěstuj prostor za podpory Ministerstva kultury ČR a finanční podpory statutárního města Plzně.
