Vrchnostenský hospodářský dvůr Vranov se nachází cca 3 km západně od Rabštejna nad Střelou. Asociace recentní archeologie provedla v letech 2015-2016 jeho operativně dokumentační průzkum, jenž se zaměřil na analýzu stavebního vývoje, stanovení harmonogramu havarijních oprav a studie rekonstrukce fasády. Na operativně dokumentační průzkum měl následovat ideový projekt rekonstrukce dvora, který měl být zpracován v rámci diplomové práce na katedře architektury stavební fakulty ČVÚT, nicméně téma prozatím nebylo zadáno. Avšak na základě dokumentace již byl repasován barokní krov a v současné době probíhá obnova mladších krovů. V rámci dokumentace se podařilo stanovit stavební vývoj dvora, na jehož základě byly zpracovány podrobné analytické výkresy, podrobná fotodokumentace a hmotová rekonstrukce podoby dvora včetně nejbližšího okolí. Cílem tohoto článku je stručné představení výsledků výzkumu a hmotové rekonstrukce.

Vranov je relativně utilitární hospodářský areál se čtvercovou zástavbou. Podle historických pramenů vznikl někdy na přelomu 17. a 18. století a z hlediska dispozice a zjištěných úprav interiéru se dochoval v téměř nepozměněné podobě. Mladší úpravy se týkají především údržby, změny využití hospodářských staveb, modernizace a výměny dožilých konstrukcí. Vstup do areálu je zajištěn skrze průjezd umístěný mezi stavbu ovčína a obytnou část. Naproti vjezdu se nachází most, který spojuje příjezdovou komunikaci se silnicí. Podle archivních map podél silnice protékal potok, jenž ústil do rybníka, po němž se do současnosti dochovala hráz. Vodoteč včetně rybníka je stále evidována na současných mapách. Západně od vjezdu se nachází relikty vodního díla dochované v podobě cihlového zdiva. Pravděpodobně se jedná o relikt vodní elektrárny. Terén v okolí dvora se mírně svažuje k severu a podél severní, západní a východní hranice je patrné umělé vyrovnávání terénu.

Zástavbu dvora tvoří hlavní obytně-hospodářská budova, která zaujímá severní a západní hranici. Na jižní hranici navazuje nářaďovna a stodola se dvěma mlaty. Východní hranici dvora vymezuje cihlová ohradní zeď. Nalevo od vjezdu se nachází ovčín. Obytná část hlavní budovy je situována podél severní hranice. Napravo od vjezdu se nachází štít s polovalbovou střechou a třemi okny v patře. V severozápadním nároží navazuje přízemní hospodářská budova, jejíž střecha je v polovině navýšena. Důvodem pro navýšení je sklon terénu na západní straně areálu. Stodola byla zastřešena polovalbovou střechou a nářaďovny mezi stodolou a hlavní budovou měly pultovou střechu. Střechy na hlavní budově obsahují pravidelně rozmístěná volská okna a budníky na nádvorní straně. Fasáda hlavní budovy obsahuje celkem tři vrstvy nátěru obdobného zbarvení a na vnější straně jsou pravidelně rozmístěné okenní otvory. Většina otvorů je původní s vyměněnými výplněmi. Výjimkou je okno v severozápadním nároží, které bylo proraženo dodatečně, což dosvědčuje jiný druh otvírky. Všechna okna v obytné části byla špaletová. Stav dochování se liší u každé výplně. Okna v hospodářské části jsou jednoduchá převážně dvoukřídlá. V severní polovině je patrné druhotné zvětšení světlého rozměru. Jednotlivé díly hospodářské části jsou s nádvořím propojeny skrze vchodové dveře. Stodola měla zajištěný přístup skrze vrata v oblasti mlatů a byla průjezdná. Stodolu tvoří podezdívka s pilíři z lomového kamene. Prostor mezi pilíři je vyplněn cihlovými zdmi, které obsahují dvě osy větracích otvorů o rozměru tloušťky cihly.

Interiér obytné části je dvoutraktový a tvoří jej šafářský byt (Titulem šafář byl označován správce vrchnostenského dvora. Obvykle bydlel ve dvoře s celu rodinou po dobu vykonávání úřadu.), jenž se skládá ze světnice s oddělenou černou kuchyní a dvoudílné ratejny. Původně jednotraktovou světnici sklenuje valená klenba s lunicovými výběžky, které vymezují jednak okno ve štítu, vstupní dveře a prostor pro kachlová kamna napojená na původní černou kuchyni. Dvoutraktové dělení lze považovat za produkt stavebních úprav z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o cihlovou příčku vsazenou k severnímu rohu okenní lunety. Světnici prosvětlují tři okna umístěná na světových stranách. Vstupní síň v jižním traktu plní komunikační funkci mezi šafářským bytem, černou kuchyní, ratejnou, krovem a malou komůrkou pod schodištěm. Černá kuchyně byla v průběhu 19. a 20. století značně přetvořena, jediným původním prvkem je relikt vyústění do komína, do něhož je vsazen mladší cihlový průduch. Mezi komínem a severozápadním nárožím se nachází nika, která je zřejmě pozůstatkem kachlových kamen, které byly vyvedeny do světnice. Ratejna je příbytkem pro sezonní pracovníky dvora, kteří se na zimu vraceli domů, a proto není vytápěna. Instalace otopných zařízení jsou většinou výsledkem úprav z minulého století.  Tímto způsobem byl upraven západní díl ratejny. Mladší úprava spočívá v proražení otvoru do západní stěny a instalaci dnes již odstraněných litinových kamen, které byly napojeny na cihlový komín v jihovýchodním rohu. Pravděpodobně se jedná o obytnou úpravu z první poloviny 20. století, nebo úpravu kancelářské prostory státního státu, který zde působil v 50. letech minulého století. Pod mezipodestovým schodištěm se nachází malá komora přístupná skrze dveře, z nichž se dochovalo pouze ostění. Funkci komory doplňoval dnes již propadlý sklep situovaný na severní straně vedle západního dílu ratejny. V podkroví se dnes nachází oves, v němž byly nalezeny účetní výkazy z padesátých let. Mezi východním štítem a vnitřní stranou nároží podepírá střechu původní barokní krov, jenž byl během loňského roku repasován. Jedná se o vaznicový krov s ležatou stolicí a ondřejskými kříži mezi plnými vazbami. V nároží navazuje mladší krov s konstrukcí stojaté stolice, jenž následně pokračuje nad hospodářskou částí. Jeho konstrukční prvky jsou subtilnější. Technický stav mladšího krovu je havarijní, jelikož podléhá hnilobným procesům a aktivní dřevokazný hmyz urychluje proces degradace nosných konstrukčních prvků. Proto je v současné době nahrazován. Další mladší úpravou je přezdění komína s vročením 1934.

Hospodářská budova je jednotraktové dispozice a obsahuje celkem 5 funkčních dílů. První díl byl původně sýpkou, která byla přestavěna na vepřín, a její funkci nahradila některá dnes již odstraněná budova v blízkosti dvora. Podkroví bylo spolu se změnou účelu upraveno na pícník se dvěma budníky. Druhý díl je od vepřína oddělen cihlovou příčkou. Dnes je zavalen sutí a z dochovaných reliktů se nepodařilo blíže určit jeho funkci. Následující prostora je oddělána nosnou zdí s vyrovnávacím štítem, který obsahuje architektonicky hodnotné profilované kamenné konzoly. Obdobně je řešen také jižní štít. Výškový rozdíl překonává cihlové schodiště. Původní vstup byl v minulém století redukován výstavbou podpůrné konstrukce pro velkokapacitní boiler. Vzhledem k přítomnosti portálu redukovaného cihlovými dozdívkami lze předpokládat, že zde byla původně vozovna. Tento díl je otevřený do krovu. Důvodem k tomuto řešení je zřejmě usnadnění přesunu krmiva a steliva z půdy. Následující díl je propojen otvorem pro jednokřídlé dveře a podle dochovaných prvků plnil funkci vepřína. Poslední díl zřejmě sloužil k ustájení koní. Po výstavbě skladu nářadí byl redukován vstup a prostora byla zřejmě druhotně upravena pro ustájení skotu.  Všechny místnosti s výjimkou třetího dílu jsou sklenuty valenou klenbou s lunicovými výběžky, které vymezují umístění oken a dveří.

Navazující cihlový přístavek je dvoudílný se samostatnými vstupy. Původně měl pultovou střechu a přimyká se k ohradní zdi. Interiér stodoly je plný sutě a podle dochovaných konstrukcí byl otevřený do krovu. Štítové vazby jsou vepsány do cihlového zdiva.

Ovčín je samostatně stojící stavba umístěná nalevo od vjezdu. Jedná se o přízemní stavbu se sedlovou střechou s budníkem nad hlavním vstupem. Oba štíty jsou pobité latěmi. Na nádvorní straně je obdobně řešená stěna v oblasti pozednic. Na venkovní straně se nachází cihlová zídka, která má stejnou výšku. Zdivo je smíšené a na nádvorní straně obsahuje 9 otvorů bez dochovaných výplní. Dveře se nachází uprostřed nádvorní zdi a ve východním štítu.  Severní strana obsahuje jedno malé okno a větrací světlík. Zbylé otvory jsou symetricky rozmístěny na nádvorní straně. Interiér ovčína je dvojdílný a částečně otevřený do krovu. V západní polovině se nachází pícník s podkrovím. Podkrovní část je přístupná skrz budník. 

Čtvercové nádvoří kopíruje tvar terénního reliéfu okolního dvora, avšak jsou zde patrné terénní úpravy, které částečně zarovnávají centrální a východní část dvora, v níž se nachází ovocný sad. V blízkosti hospodářské budovy je sklon prudší a v odstupu cca 4 m jsou umístěny dvě betonové rampy. Jižně od ramp se nachází silážní jáma. V blízkosti jihovýchodního nároží ovčína se nachází cihlová destrukce s fragmenty potrubí. Pravděpodobně se jedná o pozůstatek studny. Historické fotografie doložily přítomnost čtvercové stavby přimknuté k východní hranici. Funkci stavby nelze blíže určit, jelikož byla zplanýrována.

Na základě výše uvedených poznatků byla zpracována hmotová rekonstrukce, jejímž primárním účelem je studie barevnosti určená pro rekonstrukci fasády. Barevnost je stanovena na základě zjištěných barev fasády a barva otvorových výplní je stanovena dle stavební produkce z první poloviny 20. století.

Díky našemu průzkumu se spolku Postřelí, jenž o dvůr Vranov pečuje, podařilo získat dotaci na zajištění vzácného barokního krovu nad obytnou budovou. Krov je nyní opraven a tato část stavby tak již nepodléhá dalšímu chátrání. V současné době probíhá oprava krovu nad ovčínem, na níž během příštího roku naváže obnova střechy nad chlévy a stodolou. Dvůr již v současnosti slouží k pořádání různých kulturních akcí a majitelé v něm mají v plánu v budoucnu zřídit ekologické centrum.